Osobnosti
Rozhovory s osobnostmi hudebního a kulturního světa, našimi partnery i věrnými posluchači. Poznejte blíže sólisty, dirigenty a členy České filharmonie, seznamte se s jejími podporovateli a objevte příběhy lidí, které spojuje láska k hudbě.
Rozhovory s osobnostmi hudebního a kulturního světa, našimi partnery i věrnými posluchači. Poznejte blíže sólisty, dirigenty a členy České filharmonie, seznamte se s jejími podporovateli a objevte příběhy lidí, které spojuje láska k hudbě.
Koncert České filharmonie v Rudolfinu. To je energie lidské tvořivosti koncentrovaná do jedné dvou hodin. Sama budova však dýchá, svítí, hřeje i chladí díky důmyslnému systému techniky. Zveme vás na prohlídku tajemného orchestru, který diváky neviděn, neslyšen, den za dnem osvědčuje své mistrovství.
"But you know, ladies and gentlemen, after this kind of appeal, after this kind of introduction, after everything that I lived with these people on stage where there were moments of such indescribable beauty on that stage that you say to yourself how beautiful it is to be alive and to receive it. And when that appeal comes to you, there is no other choice but to accept gratefully and try to imagine how you can make sure that the world always recognises this Orchestra as a treasure."From the speech of Semyon Bychkov
„Ale víte, když se na vás někdo obrátí s takovou žádostí, když se uvede tak, jak jsem vylíčil, a když spolu prožijete všechno to, co já s těmihle lidmi na pódiu zažil – a byly to někdy tak nepopsatelně krásné chvíle, že si člověk říká, jak nádherné je žít a moci něco takového přijímat… Zkrátka když přijde taková výzva, nemáte už jinou možnost než ji vděčně přijmout a přemýšlet, jak vy osobně můžete přispět k tomu, aby i ve světě natrvalo uznávali výjimečnou hodnotu tohoto orchestru.“Z proslovu Semjona Byčkova
Jak hudbu při koncertě poslouchat, jak proniknout do jejích tajů, když probíhá v čase, který nezadržitelně a neúprosně plyne vpřed nehledě na naši soustředěnost či (ne)pochopení? Jak využít kouzla přítomného okamžiku, aby mezi námi a poslouchanou skladbou došlo ke skutečnému sblížení, nikoli nenávratné odluce? Jak se s hudbou a jejími, často již dávno zemřelými, autory lépe poznat? Na tyto otázky hledá Česká filharmonie odpovědi prostřednictvím svých edukativních programů, určených zejména dětem a mládeži. Jedním z nich jsou Čtyři kroky do nového světa, které v letošní sezoně expandují jako nová abonentní řada do večerních hodin, tedy k dospělému publiku. Spoluautorem tohoto projektu je skladatel a dirigent Marko Ivanović.
Čas od času není jistě na škodu nahlédnout do historie, a to třeba i nedávné. Děje se tomu většinou v okamžiku nějaké zásadní změny, ať už pozitivní či negativní. Odchod šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka je událostí, která podstatným způsobem zasáhla do dějin našeho orchestru. Pan šéfdirigent rozjel orchestrální vlak do plných obrátek a náhle z něj bez svého svolení musel vystoupit… V období let 2010–2017 to byl právě on, kdo stál před orchestrem nejvíce, a to v 267 z téměř 800 koncertů u nás i v zahraničí. A co vůbec za toto období filharmonici všechno hráli?
„Šostakovičův houslový koncert č. 1 a moll … odhalil to nejlepší ve svém sólistovi … neobvyklou směsici dravé energie a přísné sebekontroly. Ve všech ohledech upřednostnil hudbu před show.“ Financial Times, duben 2015
Sledujeme-li historii provozování a později i nahrávání Dvořákovy duchovní kantáty Stabat Mater, otevírá se před námi pozoruhodný příběh díla. Příběh, v němž hrají důležité role interpreti, posluchači, kritici, ale třeba i místa jednotlivých produkcí. Každé provedení je něčím jedinečné a rozdíly mezi nimi jsou někdy natolik velké, že se nabízí otázka, která z těchto provedení jsou blíže skladatelově představě. Podívejme se alespoň na některé části tohoto příběhu. Možná se pak soustředěněji zaposloucháme do nové nahrávky, jež právě vychází u firmy DECCA.
Když byl dirigent Semjon Byčkov osloven, aby natočil s Českou filharmonií pro firmu Decca všechna symfonická díla Petra Iljiče Čajkovského, příliš dlouho se nerozmýšlel. Jedinečný zvuk orchestru, jakož i pokora jeho hráčů, vzbudila ve velkém znalci Čajkovského hudby touhu ke spolupráci. Její první plody mohli již posluchači ochutnat na prvním snímku a také živě, při koncertních vystoupeních. Další příležitostí jsou koncerty 7. – 9. června, při nichž zazní slavný Klavírní koncert č. 1 b moll op. 23.
„Nezlobte se, ale my bychom pro příští sezonu rádi přešli z cyklu A do cyklu B. V áčku je nějak moc Martinů. Co to prosím Vás pana šéfdirigenta napadlo?“ Podobně formulovaných otázek jsme na začátku předprodeje abonmá řešili v zákaznickém servisu několik. Nejednalo se pochopitelně o masový úprk před Bohuslavem Martinů (ostatně v cyklu B abonenti také jednu jeho symfonii potkají), nicméně nás to vedlo k zamyšlení nad preferencemi posluchačů a k vysvětlení dramaturgické strategie příští sezony.
Předvelikonočně-postní období prozářil Manfred Honeck s Českou filharmonií optimismem Dvořákovy Symfonie č. 8 a Mozartovy Symfonie č. 33 spolu s pestrobarevnou lyrikou Čtyř posledních písní Richarda Strausse v podání vynikající německé sopranistky Christiane Karg. Koncerty se mimo jiné staly příležitostí k jeho osobní rekapitulaci dosavadního působení v roli hlavního hostujícího dirigenta, která se završila v minulé sezoně.
Česká filharmonie neustává v houževnatém hledání nových talentů. Pomáhá tak svým posluchačům nahlédnout do světa vítězů mezinárodních soutěží i slibně se rozvíjejících kariér, šíří kolem sebe mladistvou energii a zároveň se tím sama udržuje ve svěží kondici. Pro svůj únorový koncert cyklu Objevy (18. 2.) sáhl orchestr na laťku nejvyšší a přizval ke spolupráci jednu z nejzářivějších hvězd současného violoncellového světa, jíž je rumunský umělec Andrei Ioniţă.
Pro zřídkavost, s jakou se hudební tělesa do nastudování partitur Miloslava Kabeláče pouštějí, patří uvedení kterékoliv z jeho kompozic na koncertní podium mezi mimořádné události. Kvalita, jaká jeho kompozice tříbí v dílo, ryzost, jakou zde na sebe vzájemně působí umělecké dílo a čas, mimořádnou událost tvoří. Kabeláčovo Mysterium času zazní na koncertech České filharmonie 8. až 10. února v podání dirigenta Jakuba Hrůši.
Zástupkyně koncertního mistra České filharmonie Magdaléna Mašlaňová je činorodý člověk. Vedle náročné pozice v našem prvním orchestru se neodříká ani své milované komorní hry, organizuje benefiční koncerty pro opravy významných pražských sakrálních budov a vede příležitostně sbor. Kromě jejích rozsáhlých aktivit na ní její přátelé obdivují srdečnost, neokázalost a neustálou touhu po sebezdokonalování.
Leckoho by mohlo zaujmout, že skladatelé ani interpreti „skandinávského programu“, který budeme moci vyslechnout 18.–20. ledna, nepocházejí z mocenských a kulturních metropolí Skandinávie, jimiž od nepaměti byla hlavní města severských velmocí Kodaň a Stockholm. Vždyť nejproslulejší ze skandinávských skladatelů nepochybně není žádný Dán či Švéd, ale Nor Edvard Grieg a Fin Jean Sibelius, kteří tvořili v provinčních městech Bergen a Helsinky, na samé periferii civilizovaného světa.
Před adventním koncertem sdružení Duo di Basso 11. prosince mě čeká neobvyklé setkání: mám se sejít s historicky prvním psím abonentem České filharmonie a jeho nevidomou paničkou, kterou doprovází na koncerty. Jsem ve střehu: koho asi potkám? Bude si se mnou chtít povídat? Jak bude vypadat?
Koncerty nabitý měsíc leden má ve svém závěru svého „rezidenčního umělce“. V průběhu pěti dní budete mít šest příležitostí setkat se se švýcarsko-italským klavíristou Francescem Piemontesim: v pondělním sólovém recitálu, třikrát v orchestrálním programu a v interpretačním masterclassu.