Gonzalo Jiménez Barranco

Nástroj
kontrabas

Členem České filharmonie
od ledna 2021

„Moje profese mi umožňuje hudebně růst prostřednictvím každého hostujícího dirigenta nebo sólisty.“

Kontrabasista Gonzalo Jiménez Barranco, rodák z jihošpanělského města Vélez-Málaga, se začal na kontrabas učit v osmi letech u Salvadora de Alvy a Jorge Muñoze na Conservatorio Manuel Carra v nedaleké Malaze. V roce 2003 se s rodinou přestěhoval do Lucemburska a v hudebním vzdělání pokračoval u André Kieffera na Konzervatoři města Lucemburk. Zde si také v 15 letech prožil – zdánlivě nevýznamnou – událost, která navždy změnila vnímání jeho hry a podpořila motivaci stát se hudebníkem: nebyl spokojený se svou hrou při zkouškách. „To byl onen moment, kdy jsem si uvědomil, že pokud chci uspět a stát se profesionálním hudebníkem, musím cvičit a pracovat na sobě ještě více. Od té doby jsem nikdy necvičil jako předtím,“ přiznává Barranco, jehož vzdělání poté ovlivnili další skvělí učitelé a orchestrální hráči, mezi nimi Duncan McTier na Zürcher Hochschule der Künste nebo Janne Saksala, Philipp Stubenrauch a Dorin Marc v rámci mistrovských kurzů. V roce 2013 nastoupil na Hochschule Luzern, kde studoval u vyhlášeného profesora Božo Paradžika, který poté hrál zásadní roli i pro Barrancův nástup do České filharmonie.

Ještě, než se tak však stalo, načerpal tento mladý kontrabasista mnohé zkušenosti na interpretačních soutěžích a v dalších významných evropských orchestrech. Dvakrát se zúčastnil lucemburské soutěže Concours Européen pour Jeunes Solistes, odkud si v roce 2005 odvezl zlatou a v roce 2010 stříbrnou medaili. V roce 2017 se objevil na řadě mezinárodních soutěží, mimo jiné na Concorso Bottesini v Itálii, International Musikwettbewerb Markneukirchen v Německu a Mezinárodní kontrabasové soutěži Karla Ditterse z Dittersdorfu na Slovensku, kde získal třetí místo. Oceněn byl i na prestižních mistrovských kurzech Carl Flesch Academy a měl možnost vystoupit jako sólista s Philharmonie Baden-Baden a v komorním programu se Saschko Gawriloffem, Hartmutem Rohde a Wolfgangem Böttcherem. Mezitím nabíral orchestrální zkušenosti na stážích v Orchestru curyšského Tonhalle (2015–2016), Curyšské opeře (2019–2021) a při spolupráci s orchestrem Vídeňské státní opery, Vídeňskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Euskadi, Orchestre de la Suisse Romande, Lucemburským filharmonickým orchestrem a orchestrem Festival Strings Lucerne.

O místo v České filharmonii se začal zajímat v roce 2018, kdy končil magisterské studium na Hochschule Lucern. O tomto prestižním orchestru totiž slýchal od Božo Paradžika, který v Praze studoval u bývalého vedoucího kontrabasů tohoto orchestru Jiřího Hudce. Konkurzem nakonec prošel vítězně v roce 2021 a nyní zastává pozici druhého zástupce vedoucího nástrojové skupiny. Nejraději hraje hudbu období romantismu, především Mahlerovy symfonie pod vedením Semjona Byčkova. „Nejvíce mě inspirují dirigenti, u kterých poznáte, že slouží hudbě a pomáhají hudebníkům vydat ze sebe to nejlepší. Ne ti, kteří stojí na pódiu jen pro sebe,“ dodává.

Ve volném čase sportuje – jezdí na kole, běhá a hraje fotbal –, vaří a čte. Rád také mluví různými jazyky se zajímavými lidmi z rozdílných prostředí a kultur. I proto se věnuje náročnému studiu češtiny, jazyka svého nového domova.